Deník pečovatelky

HELENA STRAKOVÁ - 17. část DENÍKU PEČOVATELKY

Ale tentokrát je to jiné, spí už moc dlouho. Inzulín jí teď nepíchám, naopak, měla by dostat jídlo, aby neupadla do hypoglykémie. Ale nereaguje, ani když se lžičkou s jogurtem dotknu rtů. To dříve fungovalo třeba i o půlnoci.

HELENA STRAKOVÁ - 15. část DENÍKU PEČOVATELKY

Mám pocit, že někdo četl můj deníček. Ivánek? Brácha? Maminka to určitě nebyla Mám se stydět nebo zlobit? Radši se tomu zasměju. Vždyť tam nic tak hrozného není, naopak, mohlo by to vypadat, že mám téměř ideální život, bráchu, partnera i přátele. Samozřejmě že ne, prostě si ve vzpomínkách uchovávám jen to hezké. To špatné je mi dobré jen k tomu, abych si z toho vzala ponaučení, pak to raději zapomenu.

HELENA STRAKOVÁ - 13. část DENÍKU PEČOVATELKY

Zítra přijede můj Ivánek. Chtěl přijet už v pátek, ale poctil ho svou návštěvou náš dobrý kamarád zvaný Boťas. Tak ať si to tam chlapi spolu pěkně užijí, sportu v televizi, trochu dobrého pití a nakonec i jídla. Boťas totiž umí vařit. Už tak mám dost starostí. Poslední dva dny jsem skoro pořád u maminky. Je problém ji vůbec vzbudit, aby se najedla, dnes trvalo celé dopoledne, než jsem do ní po troškách něco dostala.

A tak jsem dala do vázy čerstvé kytičky a chystala se ušít polštářek. A zase mi lezou slzy do očí, když se hrabu v maminčině šití. Má v tom svůj pořádek, tady v přihrádce nitě, nůžky, knoflíky v krabičce, v pytlíku tkaničky a gumy...

Pro mě je králem všech přípravků Menalind - ochranná pěna. Sice je trochu dražší, asi 150 Kč za 100 ml, ale tak se mi líbil, že první lahvičku jsem spotřebovala do týdne. Natřela jsem nejen zadeček, i tenkou pokožku na hlavě (tření o polštář při polohování), lokty, ramena, nakonec i suchá lýtka. Teď už ho nechávám hlavně na nejrizikovější místo nad zadečkem, a pak všude, kde se objeví začervenání způsobené tlakem.